--- authors: ["Jakub Roh"] projects: [human] title: "Třetina dětí řeší s AI, jak se cítí. Problém je, s kým ne." date: "2026-10-18" categories: [HUMAN, AI] readTime: "6 min" excerpt: "Před rokem jsem varoval, kam to s dětmi a AI směřuje. Letos vyšla česká data a potvrzují to. Jsou v nich dobré zprávy i červené vlajky." tldr: "Čeští teenageři patří v používání AI k evropské špičce: podle Eurostatu ji v roce 2025 použilo 82,7 % lidí ve věku 16 až 19 let, průměr EU je 66,4 %. Studie HBSC 2026 Univerzity Palackého (přes 5000 školáků ve věku 11, 13 a 15 let) ukazuje, že 49 % dětí používá AI týdně ke škole, ale 21 % se s ní týdně radí o pocitech a 16 % si s ní povídá při osamělosti. Třetina (33 %) u AI za posledních 30 dní hledala pomoc, radu nebo informace k duševnímu zdraví. Výzkum E-Bezpečí (42 772 žáků 13 až 17 let) uvádí, že 32 % si občas nebo pravidelně povídá s chatbotem jako s kamarádem a 14 % dětí, které s AI mluví, se snáz svěří AI než člověku. Mezi dětmi, které s AI při osamělosti mluví denně, je osamělých 50 % oproti 13 % u těch, kdo to dělají zřídka nebo nikdy, a silnou oporu doma má 34 % oproti 61 %. Autoři upozorňují, že data neurčují směr vztahu. Dívky se AI ptají častěji, ale věří jí méně: velkou důvěru uvádí 12 % dívek a 21 % chlapců." tags: ["ai", "deti", "dusevni-zdravi", "data", "hbsc"] --- Loni v listopadu jsem psal o [patnáctiletém klukovi, který v noci nemůže spát a jde si pro radu za AI](https://www.jroh.cz/blog/kdyz-ai-rika-mladym-muzum/). Ne za rodiči. Ne za kamarády. Spoustě lidí to tehdy přišlo jako okrajová věc. Mně ne. Bylo mi jasné, kam to jde, a proto jsme začali s projektem HUMAN. Proto jsme napsali první příručku, [AI a duševní zdraví](https://human.jroh.cz/prirucky/ai-a-dusevni-zdravi/). Proto mluvím na každé konferenci o AI pro učitele, kam mě pozvou, dělám webináře a jezdím po školách. Letos vyšla česká data. A ukazují přesně to, o čem mluvím už rok. ## Co se děje Zkusím to říct bez tabulek. Čeští teenageři patří v používání AI k evropské špičce. A nepoužívají ji jen na úkoly. Studie HBSC z Univerzity Palackého se ptala přes pět tisíc školáků. Škola vede, to nikoho nepřekvapí. Hned za ní ale přichází zdraví, zábava a pak rady k tomu, jak se dítě cítí. Každé páté dítě se s chatbotem radí o pocitech každý týden. Skoro každé šesté si s ním povídá, když je samo. A třetina dětí se na AI za poslední měsíc obrátila s tím, jak se cítí: hledala u ní pomoc, radu nebo informace k duševnímu zdraví. ![K čemu děti používají AI aspoň jednou týdně: škola 49 %, informace o zdraví 29 %, zábava 27 %, rady k pocitům 21 %, osobní problémy 18 %, povídání při samotě 16 %](/blog/hbsc-ai-graf-1.png) Druhý velký výzkum, E-Bezpečí s víc než čtyřiceti tisíci žáky, k tomu přidává dvě věci. Každé třetí dítě si aspoň občas povídá s chatbotem jako s kamarádem. A část dětí mu řekla něco, co by ze studu neřekla nikomu jinému. To si přečtěte znovu. Nepoužily ChatGPT na referát. Svěřily se mu. ## Červená vlajka Na přednáškách slýchám pořád totéž. Vždyť je to jen chatbot. Kdo si s ním povídá, je slabý. A vztah s AI přece není skutečný. Můžete si o tom myslet cokoli. Děti ho používají tak jako tak. A teď věta, kvůli které mi tenhle výzkum nedá spát. Zhruba každé sedmé dítě, které s AI mluví, říká, že je pro něj snazší svěřit se chatbotovi než člověku. Tohle je red flag. Dítě tím neříká nic o chatbotovi. Říká tím, že kolem sebe nemá člověka, kterému by se svěřilo. A není jediná. Část dětí odchází z rozhovoru s AI s pocitem prázdnoty. A zhruba každý čtrnáctý žák za poslední rok zažil, že mu někdo pomocí AI vyrobil svlečenou fotku. Dvě třetiny z nich zároveň uvedly, že je někdo vydíral. Tohle není debata o tom, jestli je AI „skutečná“. Tohle se děje ve třídách, kam jezdím. ## Kouřový hlásič Pro mě nejdůležitější graf celé studie: ![Děti, které s AI mluví o samotě denně, proti dětem, které to dělají zřídka nebo nikdy: osamělých 50 % proti 13 %, riziko deprese 40 % proti 11 %, silná opora doma 34 % proti 61 %](/blog/hbsc-ai-graf-2.png) Čím častěji dítě mluví s AI, když je samo, tím je osamělejší, tím vyšší má riziko deprese a tím méně opory cítí doma. U dětí, které to dělají denně, je osamělá polovina. U těch, které to dělají zřídka nebo nikdy, zhruba každé osmé. Svádí to k titulku „AI dělá z dětí depresivní samotáře“. Autoři ale upozorňují, že z těch dat nejde vyčíst, co je příčina a co následek. Já bych si vsadil spíš na opačný směr. Dítě, které nemá s kým mluvit, si najde něco, co poslouchá kdykoli a nehodnotí. Chatbot tak není požár. Je to kouřový hlásič. Ukazuje, kde chybí člověk. Když ho vypnete, požár tím neuhasíte. A když piští a nikdo nepřijde, je to průšvih. ## Kde AI pomáhá Má to i druhou stranu. Třináctiletý kluk, který se stydí zeptat táty, co je normální, se dřív nezeptal nikoho. Odpověď si našel na internetu, [a víme kde](https://www.jroh.cz/blog/porno-a-kluci-a-holky/). Chatbot mu aspoň odpoví slušně a bez posměchu. Pro dítě, které by jinak mlčelo, to může být první krok. Problém je, když zůstane posledním. A ještě jedna věc ze studie. Se zdravím dětí podle autorů souvisí hlavně to, k čemu a jak často AI používají, mnohem méně to, jakou aplikaci. Proto si myslím, že zákaz ChatGPT nic nevyřeší. ## Holky se ptají, kluci věří ![Holky se AI o pocitech radí častěji (24 % proti 18 %), ale věří jí méně (12 % proti 21 %)](/blog/hbsc-ai-graf-3.png) Holky se AI svěřují častěji, ale berou ji s rezervou. Kluci se ptají méně, zato tomu, co slyší, věří skoro dvakrát častěji. Co je horší? Já bych si tipnul kluky. Moc se neptají a tomu, co jim odpoví stroj, věří. Přesně ten kluk ve tři ráno z mého loňského článku. ## Tohle jsme už jednou zvorali Se školami pracuju osm let. A čím dál otevřeněji říkám, že s generací Z jsme to jako společnost pořádně zvorali. Nechali jsme je na sociálních sítích samotné a teprve s odstupem vidíme, co to s nimi udělalo. Kdybychom u toho s nimi byli, mohlo to dopadnout jinak. U AI teď sleduju stejný film. Dospělí se přou, jestli z ní děti zhloupnou, a mezitím je s ní nechávají samotné. Ať máte na AI jakýkoli názor, děti ji používají. Můžete u toho být s nimi a učit je. Nebo se to naučí samy, stejně jako se naučily sociální sítě. Já jsem si vybral to první. Proto tenhle článek. A otázka pro vás tedy nezní, jestli vaše dítě používá ChatGPT. Používá. Zní: proč mluví s ním, a ne s vámi? --- *Zdroje: [Zdravá generace: HBSC 2026, AI a duševní zdraví](https://zdravagenerace.cz/report/deti-se-obraceji-na-ai-i-kdyz-jim-neni-dobre/) (12. 10. 2026); [Univerzita Palackého: tisková zpráva HBSC](https://www.zurnal.upol.cz/nc/zprava/clanek/jak-se-citim-s-tim-se-podle-studie-hbsc-na-ai-obraci-tretina-dospivajicich/); [Safer Internet Centrum a UP: tisková zpráva E-Bezpečí](https://bezpecnyinternet.cz/media/filer_public/d2/48/d2482276-8e68-4ffd-b239-597ad4a82954/tz__vyzkum_algoritmy_ai.pdf) (2. 6. 2026); [E-Bezpečí: Čeští žáci v online světě 2025](https://e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/vyzkumne-zpravy/218-cesti-zaci-v-online-svete-2025-vyzkumna-zprava-2-0/file); [Eurostat isoc_ai_iaiu](https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/isoc_ai_iaiu/default/table?lang=en).*